O krojích - Zakazkove-siti

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

O krojích

Kroj je národní lidový oděv. Jeho použití je jak pro slavnostní oblečení tak hlavně i v dřívějších dobách pro dny všední. Kroje a jejich vzhled a různá zdobení jsou typické danými oblastmi. Kroj je tedy oděv výrazných znaků, označující lokální příslušnost obyvatel, příslušníky některých spolků, povolání či organizací. Lidový kroj byl charakteristický především pro venkovské obyvatelstvo, ukazoval také věk a manželský stav. V českých zemích se ustálil na konci 18. a začátku 19. století. Vlivem industrializace a urbanizace však jako běžný oděv téměř vymizel. V některých oblastech (např. Chodsko) se však s ním ještě můžeme u starších lidí setkat při každodenním užití. Vzhled krojů se od sebe odlišuje také podle přírodních podmínek. Máme kroje horské, podhorské a nížinné. Hospodářské podmínky se na kroji značně odrážejí a to hlavně v jeho ozdobnosti či použitých materiálech.
Mezi oblasti, kde se tradice nošení krojů stále objevuje, či zažívají obrození, jsou:

  • Blata
  • Doudlebsko
  • Haná
  • Chebsko
  • Chodsko
  • Opavské Slezsko
  • Plzeňsko
  • Prácheňsko
  • Slovácko
  • Táborsko
  • Valašsko

V těchto oblastech se stále můžeme více či méně seznámit s tehdejšími lidovými kroji.
Obr. 1 Chodský mládenecký kroj
Vývoj kroje a jeho dnešní podoba
Všechny věci, které má člověk v běžném užívání, mění podle svých aktuálních potřeb a představ. Stejně tak se vyvíjel i kroj. Ten se vždy přizpůsoboval potřebám při práci či slavnostním příležitostem. Později jeho proměny ovlivnila příznivější finanční situace, větší pracovní vytíženost v dané oblasti, rozmach obchodu. Dalo by se říct, že to byl tehdejší obraz finanční situace v dané oblasti. Na tradiční zdlouhavé vyšívání nebylo tolik času a navíc se začaly objevovat nové materiály. Byly běžně dostupné látky, které dřív byly určeny pro městskou klientelu, a různé doposud nepoužívané materiály, větší barevná škála vyšívacích a šicích nití. Ve 20. století se na kroje většinou používá bavlněná tkanina tam, kde dřívbyl len. Lidé začali upouštět od tradiční barevnosti a stylové jednoduchosti. Pentle pracně vyšívané se vyměnily za kupované strojově vyšité, až se kroj dovytvářel do dnešní podoby.
 
Plzeňský kroj
Plzeňský lidový kroj se oblékal přibližně ve třiceti obcích umístěných kolem Plzně. První zmínky o kroji se nalézají na střeleckých terčích z konce 18. století. Popisy jednotlivých prvků kroje spolu s používanými materiály byly zapsány do knih a jsou uloženy v Archivu města Plzně.

Mužský kroj se skládá z:

  • bílé košile starého střihu
  • žlutých jelenicových kalhot s bohatým prošíváním okolo kapes a na přední části kalhot

Svobodný hoch si dále oblékal tmavomodrou soukennou vestu a kazajku. Obojí bylo lemované červeným suknem a s množstvím plochých mosazných knoflíků na předním dílu, které se však všechny nezapínaly.Některé zeleně vyšívané či obšité dírky byly slepé. Na hlavě se nasazovala čepice s červeným nebo zeleným dýnkem a vydřím okolkem. Při svatbě si muž přes vestu poprvé oblékl dlouhý kabát s podobnou výzdobou, jaká byla vyšita na kazajce.
Plzeňsko je úrodný kraj s výbornou výtěžností půdy, takže sedláci zde byli bohatí, dávali to patřičně najevo. Na svatbách nosívali na důkaz svého bohatství i dva dlouhé kabáty na sobě, a to i v případě, že se ženili v teplém letním období. Hlavu měli pokrytou černým kastorovým kloboukem s plochým dýnkem a užší krempou.Pod bradou byl klobouk uvázán úzkou stužkou. Na nohou nosili všichni muži bílé pletené punčochy a masivní kožené střevíce nebo vysoké holiny. V kapse býval vsunutý tištěný kapesník.

Sváteční dívčí a ženský kroj se skládal z:

  • bílé nabírané košilky se šněrovačku s kosticemi a vzadu v pase s vycpanými polštářky,
  • až dvacet pět naškrobených plátěných spodniček,
  • sukni ze šerky
  • fěrtoch
  • plátěné vyšívané kalounky či pentle
  • barevný hedvábný šátek s vyvazovanými
  • bílé plnou nebo dírkovou výšivkou zdobené čepečky, doplněné širokou složenou "holubičkou" s nádherně vyšívanými konci.
  • vyšívanou obrázkovou plenu u vdaných žen.
  • čepeček půlkový s červenou stuhou u svobodných dívek
  • jasně červené pletené punčochy s podvazky
  • černé vykrajované střevíčky na nižším podpatku se zelenou pentličkou na nártu
  • v zimě nosily ženy bílý soukenný kabátek s límcem, lemovaným stříbrnou králičinou a vyzdobený modrou jemnou výšivkou.

Obr. 2 Plzeňské kroje na starém snímku
 
Chodský kroj
Chodsko je v České republice dosud jednou z mála živých národopisných oblastí. Pro oblast Chodska se stala typickou forma svátečního oděvu ze 60. a 70. let 19. století s malými obměnami. Dnes je nošení kroje na Chodsku vyhrazeno jen výjimečným příležitostem a soustředěno na blízké okolí Domažlic a Postřekova.
Od 19. století se chodský kroj vyvíjel tak, že vznikly dvě hlavní verze chodského kroje: 
  • dolský
  • horský 

 Dolský kroj nošený v údolních vesnicích kolem Domažlic (Mrákov, Klíčov, Tlumačov,Luženice a Luženičky, Stráž, Újezd, Draženov atd.) je bohatší, přičemž silueta kroje je orientovaná nad pás. 
Kroj horních vesnic, který je typický pro obce kolem Postřekova, má jednodušší formu a je orientovaný do pasu. 
Ukázky chodský krojů můžete vidět ve fotogalerii.
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky